Naše pracoviště se účastní zajímavého mezinárodního projektu zaměřeného na agrobiodiverzitu

Naše pracoviště se účastní zajímavého mezinárodního projektu zaměřeného na agrobiodiverzitu
Mezinárodní projekt CROPDIVA (Climate Resilient Orphan croPs for increased DIVersity in Agriculture), který je součástí rámcového programu pro výzkum a inovace EU HORIZONT 2020,  propojuje 27 evropských pracovišť. Jeho cílem je přispět k rozmanitosti pěstovaných plodin.
 
Projekt CROPDIVA vede prof. Geert Haesaert z Univerzity v Gentu. Účastní se ho špičková vědecká pracoviště z Česka, Německa, Švýcarska, Anglie, Belgie, Dánska, Itálie, Rakouska, Španělska, Holandska, Polska a Srbska. Projekt se zaměřuje na agrobiodiverzitu, tedy na biologickou rozmanitost na úrovni polních kultur. „Agrobiodiverzitě se ve světě i u nás věnuje stále větší pozornost.  Je výsledkem interakce mezi prostředím, genetickými zdroji a působením člověka a je především nevyhnutným předpokladem pro ekologicky a ekonomicky stabilní zemědělství. Agrobiodiverzita přispívá nejen k potravinovému zabezpečení obyvatel ale také k zachování přirozeného životního prostředí pro celou populaci“, vysvětluje rostlinný genetik Miroslav Valárik z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR, který vede českou část projektu.  

Trit_ear.JPG

Cílem projektu CROPDIVA je posílení agrobiodiverzity s přihlédnutím na geografické a socioekonomické oblasti. Projekt je rozdělený do pěti vzájemně propojených aktivit a zaměřuje se na tři hlavní cíle. Prvním z nich je propagace minoritních plodin jako je oves, ječmen, triticale, pohanka nebo bob polní a vlčí.  Dalším cílem je vytvoření hodnotových řetězců pro tyto plodiny a nakonec studium socioekonomického vlivu celého projektu. Tyto tři cíle jsou postaveny na studiu diverzity genomu a jeho projevů u zkoumaných rostlin.  Olomoučtí vědci budou v rámci projektu pracovat na studiu dědičné informace rostlin. Jejich výsledky povedou k vývoji nových, efektivnějších šlechtitelských postupů a následně pak ke vzniku nových odrůd.

Oat_panicle_Agroscope.jpg

Projekt by měl vést ke zvýšení stability zemědělských systémů a zvýšení počtu pěstovaných meziplodin v zemědělství, propojení ekonomických a sociálních potřeb pěstitelů a ekologických cílů a v neposlední řadě také k lepšímu marketingu nových potravinových i nepotravinových produktů z těchto minoritních plodin. 
Zemědělské plodiny, které budou olomoučtí vědci zkoumat, mají velký genetický potenciál k adaptaci na různá prostředí i k naplnění potřeb konzumentů nebo zpracovatelů. „Z těchto plodin se mohou vyrábět i jiné a často zdravější potraviny. Kromě toho mají tyto rostliny velké ekologické výhody. Mnohé z nich například produkují květy bohaté na nektar nebo ukládají dusík ze vzduchu do půdy, což může přispět k odolnějším agroekosystémům s větší rozmanitostí, které budou lépe přizpůsobeny klimatické změně. Pěstování těchto plodin může pomoci snížit ekologickou zátěž související s používáním umělých hnojiv a postřiků,“ dodává Miroslav Valárik.
Projekt CROPDIVA začal letos v září a potrvá do srpna 2025.

Více informací na stránkách projektu CROPDIVA  a na stránkách CORDIS (Community Research and Development Information Service)
CROPDIVA-logo.PNG