Přednášky, diskuze a především spokojení návštěvníci - to byl náš Týden vědy a techniky v Praze

Celý program zahájila přednáška Mgr. Radky Hanzlové ze Sociologického ústavu „Udělej něco užitečného nejen pro sebe, ale i pro naši planetu! Přestaň plýtvat potravinami!“ Plýtvání potravinami je velký sociální, ekologický a ekonomický problém současné společnosti, který bývá často opomíjen. Zároveň k jejho řešení může svým chováním přispět každý z nás. Podle nejnovějších studií totiž dochází k největšímu plýtvání právě na úrovni domácností. Cílem přednášky bylo seznámit posluchače se základními informacemi a širšími souvislosti v oblasti plýtvání potravinami. V rámci přednášky byly teoretické informace propojovány s výsledky dotazníkového šetření české veřejnosti, které se zaměřuje primárně na to, jak česká společnost vnímá naléhavost tohoto problému, kolik potravin se v českých domácnostech vyhodí, jaké jsou příčiny tohoto vyhazování ale i naopak co respondenti vidí jako podstatné důvody k jeho omezení. Přednáška se věnovala také nákupnímu a spotřebnímu chování českých spotřebitelů a problematice nakupovaní nedokonalé, tzv. křivé zeleniny a ovoce.

Záznam přednášky si můžete pustit ZDE



Genetické modifikace  jsou tématem, které přitahuje už mnoho let pozornost veřejnosti a kolem kterého panuje řada dohadů a polopravd. Posluchači, kteří naplnili do posledního místa přednáškový sál, se od RNDr. Romana Hobzy, Ph.D.  a Ing.  Vojtěcha Hudzieczka, Ph.D. z Biofyzikálního ústavu  dozvěděli o těchto metodách vše podstatné. Přednáška „Genetické modifikace aneb proč se bojíme vlastních schopností?“ objasnila vývoj technik upravujících genetickou informaci ukrytou v DNA. V současnosti je určitě nejskloňovanější CRISPR/Cas technologie, která jako „molekulární nůžky“ dokáže precizně a cíleně měnit genetickou informaci na úrovni jednotlivých písmen. Přednáška osvětlila, zda je používání těchto metod  bezpečné a zda genetické modifikace mohou lidstvu pomoci zajistit dostatek kvalitních potravin pro rostoucí populaci.

Záznam přednášky si můžete pustit ZDE.

Mořské a sladkovodní řasy se objevují ve výživě lidí od nepaměti. Mgr. Richard Lhotský, PhD. z Centra Algatech Mikrobiologického ústavu se ve svém příspěvku „Řasy na vidličce“ věnoval obrovskému potenciálu řas. Snadno se totiž pěstují, mají skvělé výživové hodnoty a uplatnit se mohou dokonce i v průmyslu. Dnes už se na řasy nedíváme pouze jako na zdroj, který by mohl pomoci hladovějícím v některých zemích třetího světa. Stoupá poptávka především po jejich cenných látkách, kterých mikrořasy obsahují hodně. Jsou to například zdraví prospěšné antioxidanty, karotenoidy, či mastné kyseliny, které se přidávají do funkčních potravin.

Záznam přednášky si můžete pustit ZDE

Půda je důležitým zdrojem potravy, ze kterého pochází veškerá rostlinná, a potažmo i živočišná produkce.  Mgr. Veronika Jílková, Ph. D. z Biologického centra v přednášce „Proč potřebujeme zdravou půdu, aneb už nám zvoní hrana“ vysvětlila, že kvůli intenzivnímu využívání dochází ke ztrátě organické hmoty a živin z půdy a k výraznému snižování biodiverzity organismů důležitých pro správné fungování půdy. Současný stav půd je velice špatný a neustále se zhoršuje. Vzhledem k rostoucí velikosti světové populace, kterou je potřeba uživit, je nejvyšší čas tento stav zvrátit.

Záznam přednášky si můžete pustit ZDE

Zajištění dostatku potravin pro světovou populaci zůstává zatím nedostižným cílem a více než čtvrtina obyvatel planety nemá přístup k dostatku zdraví prospěšných potravin. Prof. Ing. Jaroslav Doležel, DrSc. z Ústavu experimentální botaniky v přednášce „Jak zajistit dodatek zdraví prospěšných potravin?“ rozebral důležité cíle, které by mohly pomoci v řešení tohoto celosvětového problému, které vyžaduje komplexní přístup a je komplikováno růstem světové populace i změnou klimatu.

Záznam přednášky si můžete pustit ZDE

První den Týdne vědy a techniky v Akademii věd ČR vyvrcholil panelovou diskuzí „ Hrozí lidstvu v budoucnu nedostatek potravin? Rizika a možná řešení“, kterou moderoval redaktor České televize Martin Tyburec. Diskuze se zúčastnili Prof. Ing. Jaroslav Doležel, DrSc., Prof. Ing. Mgr. Miroslav Trnka, Ph.D., Mgr. Veronika Jílková, Ph.D., RNDr. Roman Hobza, Ph.D.

Mluvilo se o tom, že zajištění dostatku kvalitních potravin je jednou z nejdůležitějších výzev současnosti. Světová populace roste a podle odhadů bude v roce 2050 žít na Zemi více než 10 miliard lidí. Výnosy zemědělských plodin proto bude nutné zdvojnásobit. Současná situace ale není příliš optimistická. Mění se klima, potýkáme se se suchem, mrazy a záplavami. Ubývá také vodních zdrojů a nedaří se zadržovat vodu v krajině. Intenzivní zemědělská produkce vede k erozi zemědělské půdy a ke zhoršování její kvality. Tento stav není z dlouhodobého hlediska udržitelný. Jaká jsou řešení?

Panelovou diskuzi si můžete pustit ZDE

Připravili jsme i bohatý doprovodný program, interaktivní stanoviště, o která byl velký zájem.

1. Fascinující svět rostlin (ÚEB Olomouc + Praha)

Svět rostlin, jak jste jej nikdy neviděli, představil Ústav experimentální botaniky Akademie věd ČR. Návštěvníci si mohli zahrát na rostlinné genetiky a vyzkoušet si pipetování, práci s rostlinným materiálem či skládání karyotypu. Mohli si také vyrobit různé předměty z roztoku pektinu či mléčnanu vápenatého a vyzkoušet pokusy s polysacharidovými slizy semen rostlin.

2. Chemie v kuchyni (ÚCHP)

Chemie je všude kolem nás a i kuchyně se může stát chemickou laboratoří! Zájemci si mohli vyzkoušet celou řadu zajímavých experimentů s běžnými potravinami a seznámit se i s návody, jak například připravit domácí olejovou lampu, oloupat syrové vajíčko, chemicky zhasnout svíčku nebo jak rozdělit barvičky na křídě.

3. Mikrořasy v potravinách a krmivech (MBÚ)

O mikroskopických řasách se už dlouho uvažuje jako o zdroji kvalitních potravin. Jsou totiž mimořádně produktivní, nevyžadují ornou půdu a jejich buňky obsahují řadu cenných látek. Tajemství mikrořas a sinic poodhalil stánek Mikrobiologického ústavu AV ČR. Lidé se dozvěděli například to, že řasy mohou mít různé barvy. Mohli si je prohlédnout ve skleněné laboratorní kultivační jednotce, pod mikroskopem i na Petriho miskách.

 

4. Zachrání planetu geneticky modifikované organizmy? (BFÚ)

Mohou genetické modifikace pomoci s řešením problémů související se změnami klimatu? Ve stánku Biofyzikálního ústavu AV ČR se návštěvníci dozvěděli, že není potřeba se GMO bát. Ochutnali pomazánku z vajec, která snesly slepice krmené geneticky upravenou sójou. Prohlédnout si mohli  i preparáty, které jsou v laboratoři nezbytné pro proceduru vedoucí ke genetickým modifikacím.