Novinky

Po loňské úspěšné premiéře se i letos Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum představí na letní etapě květinové výstavy a zahradnických trhů Flora Olomouc, která se uskuteční od 15. do 18. srpna. Vědci znovu promění pavilon H v improvizovanou laboratoř výzkumu rostlin a přiblíží veřejnosti například děje uvnitř rostlin, metody šlechtění nových odrůd, možnosti využití rostlinných hormonů nebo význam opylení pro tvorbu plodů a semen.

V dětství chtěl být myslivec, ale nakonec to u něj vyhrály rostliny. Rostlinný genetik Aleš Pečinka z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum se z klasického „kytičkáře“ posunul přes cytologii až k molekulární biologii a epigenetice. 

Čeští vědci se připojují k výzvě evropských kolegů, aby EU povolila moderní metody úpravy genomu rostlin. Před rokem rozhodl Evropský soudní dvůr (ESD), že rostliny získané metodami přesného šlechtěn (tzv. CRISPR) jsou geneticky modifikovanými organismy (GMO). To ale znamená, že i plodiny s nejdrobnějšími úpravami genomu, ke kterým může spontánně docházet i v přírodě, podléhají restriktivním evropským předpisům, které tyto úpravy zakazují . . .

Rozluštění funkce dvou genů huseníčku rolního, na kterém se podílela skupina Aleše Pečinky z naší laboratoře, vyvolalo velký mediální ohlas. 

Rostlinní genetici z olomoucké laboratoře Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) popsali jako první na světě funkci dvou genů huseníčku rolního a jejich vliv na vlastnosti této modelové rostliny. O jejich práci, která by se v budoucnu dala využít v praxi, informuje prestižní časopis Plant Cell.  

Profesor Jaroslav Doležel usedá k rozhovoru s reportérem časopisu MED den poté, co se na začátku června vrátil z Ugandy. Ve spolupráci s Mezinárodním ústavem pro tropické zemědělství se totiž zabývá výzkumem genomu banánovníku. 

Donedávna pomáhal vědcům s rozluštěním dědičné informace pšenice, nyní bude špičkovou olomouckou vědu přibližovat návštěvníkům interaktivního muzea Pevnost poznání. Robot Genetix Q-bot, který využívala olomoucká laboratoř Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) Akademie věd ČR, se stal dominantou nové části expozice Živá voda s názvem Kód života.

Otevření unikátního sekvenačního centra v olomoucké laboratoři Ústavu experimentální botaniky, které dosud nemá v České republice obdoby, se setkalo s velkým zájmem médií.Toto pracoviště, které urychlí čtení dědičné informace rostlin,vybudovalo Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH), které sdružuje výzkumné týmy Univerzity Palackého a olomouckých pracovišť Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, v.v.i. a . . .

 V tuzemsku ojedinělou laboratoř pro sekvenování DNA, tedy čtení dědičné informace rostlin, vybudovalo Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH), které sdružuje výzkumné týmy Univerzity Palackého a olomouckých pracovišť Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, v.v.i. a Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i. Slavnostní otevření laboratoře se uskutečnilo dnes u příležitosti zahájení mezinárodní konference Plant . . .

V červnovém vydání video magazínu Akademie věd ČR vystupuje náš kolega Aleš Pečinka. Přímo v laboratoři objasňuje, co jsou to genetické modifikace a co nám mohou přinést. Video si můžete pustit ZDE. 

Připravili jsme si zajímavý program pro malé i velké návštěvníky, kteří dorazili navzdory nepřízni počasí. Mohli si vyzkoušet izolaci DNA z jahody, poznávání jedovatých a jedlých rostlin, koření a bylinek, vzít do rukou pipety nebo si poskládat chromozomy. 

S konkrétními výsledky osmnácti programů Strategie AV21 se mohli seznámit účastníci konference, která se uskutečnila v sídle Akademie věd ČR ve dnech 16. až 17. května.    

22. květen je Den fascinace rostlinami.  Tato celosvětová akce, která se koná pod hlavičkou Evropské organizace rostlinných věd (EPSO), si klade za cíl přiblížit lidem úžasný svět rostlin. Letos se do oslav poprvé zapojí i náš tým z Ústavu experimentání botaniky.  

V uplynulých šesti letech čerpali největší vědecký grant v Česku, Akademickou prémii, nyní představili své výsledky. Genetik Jaroslav Doležel, který se svým týmem rozluštil genom pšenice, a astronom Pavel Spurný, který podstatně rozšířil českou část Evropské bolidové sítě, vystoupili 7. března v Akademii věd ČR se svými přednáškami. 

Pranav Sahu, vědec z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) byl v Indii oceněn za výzkum rostlin a jejich reakcí na změny klimatu. Jeho práce získala druhé místo na sympoziu Evropské molekulárně- biologické organizace (EMBO), které se konalo 15. - 17. dubna v Dillí.