Novinky

Podle prognózy OSN by 15. listopadu měla světová populace dosáhnout osmi miliard lidí. Pro potřebné zvýšení produkce potravin je zásadní zavádět nové odrůdy plodin s dobrým výnosem a lepší odolností vůči dopadům změny klimatu.

Zemědělství budoucnosti bude patřit geneticky upraveným plodinám, míní někteří vědci. Nové technologie budou podle nich hrát zásadní roli v době, kdy se bude muset světové zemědělství vyrovnávat s klimatickou změnou a rostoucím počtem obyvatel. 

Konference Genové editace pro bezpečné potraviny a kvalitnější zemědělské plodiny se konala v Praze ve dnech 13. a 14. října 2022 a v rámci českého předsednictví Radě EU ji uspořádala Akademie věd ČR společně s organizací EU-SAGE.  

Velký zájem byl letos po dvouleté covidové pauze o prohlídku Centra strukturní a funkční genomiky rostlin. V rámci Týdne Akademie věd nás navštívilo téměř 200  zájemců.

Nové metody genetických úprav rostlin by mohly pomoci nasytit stále rostoucí populaci lidí. V zemích Evropské unie ale stále platí jejich zákaz. 

Řasy, umělé maso, cvrčci nebo genově editované potraviny. Jak se do budoucna upraví náš jídelníček? 

Vědecké studie opakovaně ukazují, že geneticky modifikované potraviny nepřinášejí oproti klasickým potravinám žádné zdravotní riziko.

Nové metody genetických úprav rostlin mohou nasytit rostoucí populaci planety. Potřeba inovací v produkci potravin nabývá na významu právě nyní v souvislosti s válkou na Ukrajině a s klimatickou změnou. Nicméně využití moderních genetických metod v praxi zatím není v zemích EU včetně ČR možné. 

Dlouho do tmy bylo v pátek 30. 9. otevřeno naše olomoucké pracoviště ÚEB. Už podruhé jsme se totiž zapojili do Noci vědců. Pro návštěvníky jsme připravili jednoduché pokusy i prohlídku laboratoří, speciálních růstových komor či skleníků. Zájem byl velký!

Vědci se shodují, že moderní metody šlechtění, kterým se poněkud nešťastně říká genetické modifikace, jsou pro lidstvo naprosto nepostradatelné. Přesto proti nim existuje obrovský veřejný odpor vedoucí zákonodárce k jejich zákazům. 

Přes 120 bodů programu včetně komentovaných prohlídek, přednášek, pokusů, ale i ohňovou show nabídne letos svým návštěvníkům Noc vědců v Olomouci. Uskuteční se tento pátek a lidé budou moci nahlédnout v Olomouci do laboratoří, přednáškových sálů i dalších prostor spojených s vědeckým bádáním. 

Prof. Jaroslav Doležel z našeho pracoviště mluvil ve vysílání Studia ČT24 o tom, jak zajistit dostatek kvalitních potravin bez ničení životního prostředí. Právě toto téma řešili na svém zasedání v Praze ministři zemědělství členských států EU. 

Čestný vědecký titul doctor honoris causa dnes z rukou rektora Mendelovy univerzity v Brně převzal český rostlinný genetik a držitel ceny Česká hlava profesor Jaroslav Doležel. Olomoucký rodák je zakladatelem nového oboru genomiky, tzv. chromozomové genomiky. Ve svém proslovu zmínil nejen své studentské a vědecké začátky na tehdejší Vysoké škole zemědělské (dnes MENDELU), ale i význam Mendela a úskalí badatelské činnosti.

Mendelova univerzita v Brně udělí čestnou vědeckou hodnost doctor honoris causa českému rostlinnému genetikovi a držiteli ceny Česká hlava profesoru Jaroslavu Doleželovi (68). Slavnostní obřad se uskuteční 13. 9. 2022 v aule univerzity.

V Brně se v červenci sešlo 400 vědců z celého světa na konferenci u příležitosti 200. výročí narození zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela. Podle nich jsou geneticky modifikované potraviny cestou, jak předejít nedostatku jídla.