Meziresortní rada má zrychlit šlechtění rostlin pomocí genomických technik
Usnadnit a zrychlit zavádění výsledků výzkumu genetických úprav zemědělských plodin do šlechtění odrůd, jež budou odolnější například vůči suchu, vysokým teplotám či škůdcům, má pomoci meziresortní rada pro genetiku a genomiku.
Připravuje ji ministerstvo zemědělství spolu s ministerstvy zdravotnictví a školství. Vláda by vznik skupiny měla projednat v 1. čtvrtletí letošního roku. Novinářům to dnes po jednání se zástupci Agrární komory a s odborníky z Ústavu experimentální botaniky AV v Olomouci řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Připravovaná meziresortní rada pro genetiku a genomiku vznikne na půdorysu ministerstev zemědělství, zdravotnictví a školství. Přizvána byla i ministryně pro vědu, výzkum a inovace ČR Helena Langšádlová a své zastoupení v ní budou mít také vědci, šlechtitelé a zemědělci. „Budou vytvořeny pracovní skupiny pro jednotlivé druhy plodin a v každé skupině bude zástupce šlechtitelů,“ podotkl Výborný. Evropská unie chystá úpravu nařízení o uplatnění moderních genomických technik při šlechtění rostlin. Nynější unijní pravidla podle odborníků přenos výsledků výzkumu do šlechtitelské praxe výrazně omezují.
Výzkum nových technik šlechtění zemědělských plodin například pomocí editace genomu bude hradit Akademie věd ČR, ministerstvo zemědělství a poslouží na to i dotace na mezinárodní projekty. „Vynaložené prostředky se poté promítnou do aplikovatelnosti v praxi, včetně šlechtitelů a členů Agrární komory,“ podotkl Výborný. Zemědělci musí podle něj zadat své požadavky na odolnost plodin a čeští vědci poté výsledky svého výzkumu posunou směrem k aplikovatelnosti v praxi.
Nové techniky šlechtění rostlin podle Výborného mohou pomoci zemědělcům včas reagovat na změny klimatu, kterým se v budoucnu Česko nemůže vyhnout. „Prostě nás čekají, a pokud chceme jako české zemědělství zůstat konkurenceschopní, tak na to musíme být připraveni do budoucna,“ upozornil Výborný.
Genetické úpravy podle Jaroslava Doležela z Ústavu experimentální botaniky umožní získat rostliny s vlastnostmi, které dosavadními šlechtitelskými metodami nelze vytvořit. Evropská legislativa je ale v této oblasti mnohem přísnější než například ve Spojených státech či Jižní Americe. „V Evropě jsou tyto metody přísně regulované. Nejsou zakázané, ale jsou regulované tak, že to v podstatě nikdo nepoužije a nepěstuje,“ uvedl Doležel.
Chystaná změna unijní legislativy má podle něj ponechat přísná pravidla pro genetickou modifikaci, ale uvolní pravidla pro šlechtění pomocí editace genomu rostlin. „Tato metoda je založena na tom, že nevnášíme do organismu rostliny nic cizího, ale pouze přepíšeme dědičnou informaci,“ podotkl Doležel. Řekl, že EU v aplikaci těchto nových šlechtitelských technik výrazně zaostává za světem. „Naše zpoždění už nabývá docela závažných rozměrů,“ dodal.
Zdroj: ČTK