Geneticky modifikované plodiny: Jak velkou cestu ušel člověk?

Geneticky modifikované plodiny: Jak velkou cestu ušel člověk?

To, co odstartovalo 9500 let př. n. l. na prvních improvizovaných „polích“, dnes probíhá také za zdmi moderních laboratořích genetiky. Plány na efektivnější a odolnější plodiny vůči škůdcům nebo vodním živlům jsou totiž klíčem k další obživě lidstva. Jak si tedy stojíme?.

To, co odstartovalo 9500 let př. n. l. na prvních improvizovaných „polích“, dnes probíhá také za zdmi moderních laboratořích genetiky. Plány na efektivnější a odolnější plodiny vůči škůdcům nebo vodním živlům jsou totiž klíčem k další obživě lidstva. Jak si tedy stojíme?.

Zdá se, že ve vědeckém světě jsou kostky již vrženy. Podle expertů bude totiž zemědělství budoucnosti s největší pravděpodobností patřit geneticky upraveným plodinám. Nové technologie totiž napomohou otevřít další, dosud uzamčené dveře, za kterými se zemědělství bude muset vyrovnat nejen s klimatickými změnami, ale také s narůstajícími počty obyvatel.

Nejvýznamnější modifikovanou plodinou, která je zároveň jedinou povolenou na území Evropské unie, je momentálně kukuřice. Potenciál modifikace je však mnohem širší… A zdaleka necílí pouze na žluté klasy….

Bez lepku s vitaminy

V budoucnosti by proto obsah nákupního košíku mohl vypadat například takto… Rajčata by obsahovala vyšší podíl vitaminu D3, který si jinak rostlina rozkládá. Pečivo by neobsahovalo sebemenší stopu po lepku, čímž by se ulevilo osobám trpících celiakií.

A olej? Ten by ukrýval lepší poměr mastných kyselin. Veškeré potraviny budou i přes nepřízeň klimatických změn stále k dispozici a dokonce v lepší kvalitě, využití chemických postřiků by se totiž snížilo na nulu. Značka ideál.

 

Pod nadvládou člověka

Rostliny i živočichové jsou přitom lidmi modifikováni po celá staletí, ba dokonce tisíciletí. V okamžiku, kdy byly některé rostliny stejného druhu výnosnější než jiné, nebo když se jeden vlk choval poddajněji než druhý, došlo k jejich upřednostnění a následně selekci.

Při tomto procesu ale dochází také k ovlivnění genomu. Jednotlivé znaky jsou totiž výsledkem exprese genů, přičemž s každou další generací dochází k jejich zvýrazňování. V praxi to tedy znamená, že domestikované rostliny či zvířata jsou z genetického hlediska od svých předků naprosto odlišní.

Nejistota? Mizí…

A právě v tomto bodu lze nalézt základní rozdíl mezi šlechtěním a genetickou výbavou organismů. Ten totiž spočítá pouze a jen v jeho přesnosti.

Celý článek si můžete přečíst ZDE.