Jak udržet produkci pícnin v měnícím se klimatu

Jak udržet produkci pícnin v měnícím se klimatu
V září se konala v pořadí 35. konference organizace EUCARPIA sekce Pícniny a okrasné a užitkové trávy, kterou uspořádali Zemědělský výzkum s. r. o. Troubsko a Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin Ústavu experimentální botaniky AV ČR v hotelu Avanti v Brně. 
Hlavním tématem konference, které se zúčastnilo 113 šlechtitelů a výzkumných pracovníků v oblasti pícnin a trávníků z celkem pětadvaceti zemí, byla klimatická změna a boj s jejími negativními následky. Kromě odborných přednášek zavítali účastníci akce také na šlechtitelskou stanici DLF Seedss. r. ov Hladkých Životicích, kde se seznámili s její pokusnickou a šlechtitelskou činností.

Tématem letošního ročníku konference byly nové technologie, strategie a plodiny k udržení produkce pícnin v měnícím se klimatu. Akce zaměřená na pícniny a trávy proběhla v Brně již po druhé, první obdobná sekční konference se konala již v roce 2003 v hotelu Voroněž. Jedním z hlavních bodů konference bylo představení používaných plodin schopných odolávat extrémním klimatickým podmínkám, aniž by to mělo negativní dopad na výnos nebo kvalitu.
 

Rychlejší vývoj nových odrůd

Experti z různých koutů světa prezentovali své výzkumy a pokroky v oblasti genetického inženýrství a šlechtění plodin. „Klimatická změna a boj s ní – to bylo hlavní téma konference a přes šest desítek přednášek se věnovalo různým aspektům klimatické změny a nástrojům, kterými je možno vypořádat se s jejími následky. Šlechtitelé začali rutinně využívat celou řadu nástrojů, které jim slouží k rychlejšímu vývoji nových odrůd. Výzkumníci byli schopni identifikovat geny, které jsou zodpovědné za řadu vlastností. Konference také zdůraznila význam mezinárodní spolupráce a sdílení znalostí v boji proti klimatickým změnám. Zúčastnění odborníci se shodli na tom, že tímto způsobem lze dosáhnout optimálních řešení, která pomohou zajistit udržitelnou budoucnost v oblasti produkce krmiv,“ shrnul hlavní závěry konference předseda vědeckého výboru doc. RNDr. David Kopecký, Ph.D., z Ústavu experimentální botaniky AV ČR v Olomouci.

Organizace EUCARPIA byla založena v roce 1956 a sdružuje více než tisíc členů různých národností a zájmů v celkem jedenácti sekcích a několika pracovních skupinách. Každá sekce se zabývá určitou oblastí výzkumu nebo konkrétními skupinami plodin. „EUCARPIA si klade za cíl podporovat vědeckou a technickou spolupráci v oblasti šlechtění rostlin s cílem podpořit jeho další rozvoj. Za tímto účelem asociace pořádá konference, na nichž se projednávají obecné nebo specifické problémy ze všech oblastí šlechtění rostlin a základního a aplikovaného výzkumu. Členové sekce se setkávají každé dva roky na sekčních konferencích a také každé čtyři roky na generálním kongresu. Tyto kongresy jsou příležitostí pro všechny členy EUCARPIA k diskusím o obecnějších problémech a postupech šlechtění a výzkumu plodin,“ uvedl doc. Kopecký.

 

Výzkum v Hladkých Životicích

Součástí několikadenního programu byla také mid-tour, při které měli účastníci konference možnost seznámit se s výzkumem a činností šlechtitelské stanice DLF Seeds, s. r. o. „Šlechtitelská stanice Hladké Životice loni oslavila 75 let. Jejím hlavním úkolem bylo množení a udržování rožnovských odrůd trav a následně vlastní šlechtění trav a jetelů. Na stanici bylo za dobu její existence registrováno více než 120 odrůd. Celosvětově uznávané je zejména šlechtění festulolií. V roce 1996 se Šlechtitelská stanice Hladké Životice, s. r. o. spojila s dánskou šlechtitelskou a semenářskou firmou DLF, tak vznikl současný název DLF Seeds, s. r. o.,“ prozradil hlavní šlechtitel Ing. Libor Jalůvka, Ph.D., který má na starosti chod celé stanice.

Stěžejními druhy, za které jsou v Hladkých Životicích odpovědni v rámci šlechtění pro celou Evropu a částečně i pro svět jsou jílek jednoletý a jílek mnohokvětý a všechny typy festulolií, dále kostřava luční a jetel luční. Z minoritních druhů jsou to sveřepy, ovsík vyvýšený, trojštět žlutavý, bojínek a psárka. Z jetelovin šlechtí také inkarnát.

Celý článek si můžete přečíst ZDE