Olomoucké pracoviště ÚEB se otevře během Noci vědců veřejnosti
Projevy času v materiálových i biologických vědách přiblíží návštěvníkům letošní Noci vědců výzkumníci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN a k nim se připojuje i Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin ÚEB.
V pátek 24. září si zájemci od 17:00 do 22:00 budou moci nejen prohlédnout špičkové laboratoře vědeckého centra, ale během pokusů a vědeckých show sledovat například levitující magnet, posvítí si na fluorescenční materiály, dozví se, proč se listová barviva rozkládají během procesu stárnutí listů různou rychlostí, prohlédnou si sto milionů let staré fosilie hmyzu v jantaru nebo mohou pozorovat světlušky i jejich larvy.
„Velmi nás těší, že můžeme pozvat návštěvníky přímo do našich prostor v areálu na ulici Šlechtitelů. Věříme, že si k nám najdou cestu. Provedeme je vybranými laboratořemi, seznámíme s naším výzkumem. Nechceme, aby příchozí byli jen pasivními pozorovateli, ale některé z jevů, které hodláme přiblížit, si budou moci sami vyzkoušet pomocí jednoduchých pokusů,“ uvedl ředitel CATRIN Pavel Banáš. Zájemci mohou využít i speciální autobusovou linku, která bude v pravidelných intervalech odjíždět od budovy přírodovědecké fakulty z ulice 17. listopadu.
Komentované prohlídky i pokusy
Pro zájemce o komentovanou prohlídku bude připraven každou půlhodinu průvodce, který je zavede do několika významných laboratoří CATRIN - Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů. „Podíváme se do laboratoří magnetických měření, elektronové mikroskopie a na superpočítač. Návštěvníci se dozví, k čemu se dané přístroje používají a na jakém výzkumu zde vědci pracují,“ objasnil Jakub Navařík.
Vědci v CATRIN „rozbalí“ i vědecké stánky. Vítáni jsou všichni, kteří mají rádi svítící balonky, trička či frisbee, chtějí se dozvědět, jak se dá „chodit po vodě“ za pomoci ne-newtonovské kapaliny, jak funguje nejrychlejší vlak na světě, nebo si vyzkoušet pokus, který přivedl mnoho zájemců o vědu k chemii.
Chybět nebude ani výzkum rostlin nebo světlušek
Prostor dostane i výzkum rostlin či hmyzu. „Chtěli byste vidět, jak ve skutečnosti vypadají svatojánské mušky z knih Jiřího Trnky a jejich larvy? Chcete vidět, jak se živí? V rámci našeho stánku budete mít možnost se seznámit se zástupci brouků a ukážeme vám, jak tyto zajímavé živočichy zkoumáme s použitím genetických metod,“ zve vedoucí výzkumné skupiny Biodiverzita a molekulární evoluce Ladislav Bocák.
Výzkum rostlin přiblíží fytochemici, kteří odpoví například na otázky, proč jsou na podzim lesy plné barev nebo proč se zelené chlorofyly rozkládají v listech rychleji než žluté a oranžové karotenoidy. Příchozí se dozví rovněž o přípravě transgenních rostlin a nových metodách šlechtění. Návštěvníci si budou moci s sebou odnést malé dárečky včetně balonků či vědeckého komiksu nebo se u fotostěny zvěčnit v převleku za vědce.
Program i v sousedním Ústavu experimentální botaniky
Vědu v areálu v Holici představí i partnerský Ústav experimentální botaniky Akademie věd ČR. Tamní vědci seznámí hosty mimo jiné s celosvětovým projektem luštění dědičné informace pšenice, technologií pro třídění chromozomů a prozradí, jak vypadá dědičná informace nového druhu trávy stvořené člověkem, která může pomoci v boji proti změnám klimatu. Hovořit budou i o záchraně genového bohatství banánovníku, bez kterého by nebylo možné šlechtit nové odrůdy této plodiny.
Noc vědců se v České republice koná od roku 2005 na univerzitách, ve vědeckých ústavech, hvězdárnách a dalších institucích. Podrobný program včetně registrace na akce je dostupný na https://www.nocvedcu.cz/.
Text: Martina Šaradínová