Novinky

Aplikační laboratoř pro zemědělský výzkum je prvním pracovištěm Akademie věd, které propojuje vědce se šlechtiteli a zemědělci. Byla založena v rámci programu Potraviny pro budoucnost Strategie AV21 v únoru 2017 a provozuje ji Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin Ústavu experimentální botaniky AV ČR, v. v. i., v Olomouci. 

Genové editace, ve zkratce GE. Revoluční objev, který se jistě dříve či později dočká Nobelovy ceny. Případné „později“ však nebude způsobeno dodatečnými pochybnostmi o jeho významu, ale zejména výsledkem patentových řízení o prioritách týmů, které k vypracování klíčové technologie přispěly.

Jak přispívá kosmický výzkum k rozvoji vědy a techniky a jaký je každodenní život na Mezinárodní vesmírné stanici? I na tyto otázky odpovídal americký astronaut Andrew Feustel v Olomouci, na další zastávce své cesty po České republice.

Představují geneticky modifikované organismy (GMO) pro lidstvo příležitost, nebo dokonce nezbytnost? Liší se v něčem takové plodiny od rostlin vzniklých tradičním šlechtěním či přirozeným vývojem? Obnáší jejich pěstování nějaká rizika? Odpovědi na tyto a další otázky hledala odborná konference, která proběhla ve čtvrtek 3. dubna v Sále státních aktů Poslanecké sněmovny.

Španělští vědci zmapovali, kde se v úrodě pšenice šíří planý oves jalový, jeden z nejagresivnějších plevelů na světě. Věděli, že nové rostlinky plevele se objevují vždy vedle původních. Hledali je s pomocí satelitů nebo dronů. Signál GPS v zemědělských strojích pak umožnil postříkat pole herbicidy jen tam, kde to bylo třeba.

Bezlepková pšenice pro celiaky nebo tzv. zlatá rýže obohacená provitaminem A, která by mohla zabránit oslepnutí tisíců dětí v rozvojových zemích… Nejen tyto ale i další druhy geneticky upravených plodin jsou možnými potravinami budoucnosti. 

Zveme vás na konferenci "Rizika a potenciál genového editování", která se uskuteční 3. dubna 2019 od 14:00  v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.   

Přednáška o genetických modifikacích rostlin, která se uskutečnila 18. 3. 2019 v Akademii věd ČR vzbudila velkou pozornost veřejnost  

Delegace z Akademie věd ČR jedná v Izraeli o spolupráci v oblasti rostlinné genetiky. Je hostem dvoudenního odborného workshopu nazvaného Plant Genomics v Jeruzalémě. Vystoupí na něm řada prominentních vědců.  

Nositel Akademické prémie Jaroslav Doležel přednášel 7. března v Akademii věd ČR o luštění genomu pšenice.     

Genetické modifikace (GM) jsou tématem, které přitahuje už mnoho let pozornost veřejnosti a kolem kterého panuje řada dohadů a polopravd. Je jejich využívání bezpečné a může lidstvu pomoci zajistit dostatek kvalitních potravin pro rostoucí populaci? 

Téměř tisíc dětí i dospělých si nenechalo 2. března ujít interaktivní program v budově Akademie věd ČR, který doprovázel úspěšnou výstavu „Nature – Future: Rostliny budoucnosti“.

Přednáškou o dědičné informaci rostlin a jejím luštění v podání rostlinného genetika Jaroslava Doležela odstartoval ve středu letošní 14. ročník kurzu Současná chemie, který na přírodovědecké fakultě pořádá jeden z nejcitovanějších světových chemiků Pavel Hobza. Cílem letošního ročníku je seznámit studenty a další zájemce s vynikajícími osobnostmi olomoucké vědy.

Zveme na zajímavou přednášku prof. Jaroslava Doležela „Odhalování tajemství složitých genomů rostlin“, která se koná 7. března 2019 od 10:00 v sále č. 205 v budově Akademie věd ČR (Praha, Národní 3). 

V Galerii Věda a umění Akademie věd ČR se od 8. února do 12. dubna 2019 koná nová výstava představující úsilí vědců o zajištění dostatku potravin Nature – Future: Rostliny budoucnosti. Prostřednictvím velkoformátových snímků uznávaného švýcarského fotografa Maria del Curta seznamuje návštěvníky s prací a odkazem ruského botanika N. I. Vavilova, který se zasloužil o záchranu genového bohatství důležitých plodin. Současně . . .