Novinky

Genetické modifikace organismů jsou kontroverzní téma. Na jedné straně vědecký pokrok a ekonomické výhody, z nichž mohou těžit všichni lidé na planetě, na straně druhé obavy, zda zasahování do genomu není proti přírodě. 

Pokud se zajímate o problematiku virů, a to od virů napadajících člověka, až po viry způsobující choroby zvířat a rostlin, podívejte se na záznam semináře Viry kolem nás a v nás. Přední čeští vědci vám vněm objasnili také to, jak je to s očkováním proti koronaviru, jak můžeme posílit svou imunitu a  jak se změnil vztah Čechů k jídlu v době pandemie.     

Aktuálnímu tématu s celospolečenským dopadem se věnuje seminář Viry kolem nás a v nás, který pořádá 14. dubna 2021 výzkumný program Akademie věd ČR Potraviny pro budoucnost Strategie AV21.   

Vědcům se po čtyřech letech bádání podařilo rozluštit genetickou informaci třetí nejdůležitější evropské obiloviny, žita. Mezinárodní výzkumný tým pod vedením německého Leibniz Institute of Plant Genetics and Crop Plant Research získal přesnou referenční sekvenci jeho genomu. 

Vědcům se po čtyřech letech bádání podařilo rozluštit genetickou informaci třetí nejdůležitější evropské obiloviny, žita. Mezinárodní výzkumný tým pod vedením německého Leibniz Institute of Plant Genetics and Crop Plant Research získal přesnou referenční sekvenci jeho genomu.   

Biotechnologické národní centrum kompetence pro genotypování rostlin programu Technologické agentury České republiky, jehož je naše laboratoř součásí, bude další dva roky pokračovat ve své činnosti. Jde o jediné národní centrum kompetence v biologických vědách, jehož cílem je propojit základní a aplikovaný výzkum v oblasti rostlinných biotechnologií se šlechtitelskými firmami, a tím podpořit konkurenceschopnost českého zemědělství s . . .

Objev nového genu pšenice, na kterém se podíleli olomoučtí vědci, umožní využít jedinečné vlastnosti jejích planých příbuzných. Jana Bartoše, který vede výzkumnou skupinu stojící za tímto výzkumem, si do Studia 6 pozvala Česká televize. Záznam vysílání si můžete pustit ZDE 

Efektivnější přenos genů z planých druhů do pšenice a získávání nových odrůd s unikátními vlastnostmi umožní identifikace důležitého genu pšenice Ph2. Na objevu, který publikoval prestižní vědecký časopis Nature Communications, se kromě francouzských a australských výzkumníků významně podíleli odborníci z olomoucké laboratoře Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR.

Průlom ve výzkumu dědičné informace jetele učinili vědci ze Zemědělského výzkumu, spol. s r.o. Troubsko (ZVT), ve spolupráci s olomouckým pracovištěm Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) Akademie věd ČR.  Po dvouletém bádání identifikovali části dědičné informace jetele, které odpovídají za vyšší výnos i další žádané znaky plodiny. 

O Strategii AV21 i o zaměření výzkumného programu Potraviny pro budoucnost, o jeho směřování i cílech, mluvil prof. Jaroslav Doležel, který tento program koordinuje, v České televizi. 

Pšenice je jednou ze základních plodin, na které závisí přežití lidstva. Spoléhat jen na ně, ale může být riskantní, říkají hosté pořadu Souvislosti Plus. Cílem je získat odrůdy s vyššími výnosy, ale pěstovat je s ohledem na přírodu.

Podle statistik OSN se každý rok na světě vyhodí zhruba třetina potravinové produkce, tedy 1,3 miliardy tun jídla. To je množství, které by dokázalo nasytit až 3 miliardy lidí. Téměř miliarda lidí přitom na světě trpí hladem a podvýživou. 

Společnost pro výživu pořádala 21. září konferenci Výživa ve 21. století. Jedním z přednášejících byl i prof. Jaroslav Doležel. 

Zajištění dostatku kvalitních potravin pro všechny obyvatele planety je jednou z nejdůležitějších výzev současnosti. Situace je vážná. Chronickou podvýživou trpí osm set milionů lidí a tento počet se navzdory všem snahám a optimistickým předpovědím neustále zvyšuje. 

19. října vychází zajímavá kniha Živly české vědy, kterou vydává Deník N. Najdete v ní dvacet osm rozhovorů s předními českými vědkyněmi a vědci z mnoha oborů, mezi nimi i s Jaroslavem Doleželem.