Novinky

Jednou z priorit Akademie věd ČR pro české předsednictví EU jsou bezpečné potraviny. Koordinátor výzkumného programu Strategie AV 21 Potraviny pro budoucnost prof. Jaroslav Doležel z Ústavu experimentální botaniky mluvil o tomto tématu ve vysílání České televize. 

Nejmodernější metody molekulární biologie a genomiky začnou díky olomouckým vědcům více při šlechtění využívat čeští šlechtitelé. Jejich používáním můžou výrazně urychlit, usnadnit a zefektivnit celý proces šlechtění. 

Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin se věnuje úzké spolupráci s aplikační sférou. V Olomouci proto připravujeme v rámci programu Potraviny pro budoucnost Strategie AV21 a ve spolupráci s Biotechnologickým centrem pro genotypování rostlin Národního Centra Kompetence dvoudenní workshop Molekulární metody ve šlechtění zemědělských plodin, který propojí teorii s praxí.  

Naše pracoviště, které se zaměřuje na studium dědičné informace rostlin, především obilovin, banánovníku a trav,  navštívili studenti Církevního Gymnázia Německého řádu Olomouc. 

Česká televize věnuje velkou pozornost konfliktu na Ukrajině. V mimořádném vysílání ČT24 se moderátor Daniel Stach zaměřil na to, jak ovlivní válka na Ukrajině celosvětově zemědělství, produkci a zásobování potravinami . Hostem pořadu byl i doc. Aleš Pečinka z naší laboratoře.   

Akademie věd ČR jasně odsuzuje akty agrese Ruské federace proti územní celistvosti a politickému uspořádání Ukrajiny, které ve čtvrtek 24. února v ranních hodinách vyvrcholily invazí. Akademie zároveň podává pomocnou ruku. Na studenty vysokých škol, postdoktorandy a vědce působící na území napadené Ukrajiny zaměří podporu v podobě stáží, kterou připravuje.  

Je tam extrémní horko, extrémní sucho a ještě k tomu půda zasolená mořskou vodou. Saúdská Arábie je místem, kde čeští výzkumníci mohou zkoumat plodiny, které ve vyhrocených podmínkách přežijí a ještě dají úrodu. Poznatky se, bohužel, mohou kvůli změně klimatu hodit i u nás.

Klimatická změna si žádá odolnější plodiny. Třeba rýži, které nevadí slaná voda nebo pšenici a datlovou palmu plodící v těch nejsušších oblastech Afriky. Nebo domestikaci planých odrůd, jako třeba rosičký útlé. I tyto cíle má spolupráce vědců olomouckého pracoviště ÚEB a výzkumníků v Saúdské Arábii.

Domestikace některých divoce rostoucích rostlin, šlechtění kvalitnějších odrůd palmy datlové nebo pěstování rýže, kterou by bylo možné zavlažovat slanou vodou. Čeští rostlinní genetici z Ústavu experimentální botaniky AV ČR spolupracují s vědci ze Saúdské Arábie na výzkumu, jehož cílem je adaptovat plodiny na nepříznivé podmínky vyvolané změnou klimatu.  

Mezinárodní projekt CROPDIVA (Climate Resilient Orphan croPs for increased DIVersity in Agriculture), který je součástí rámcového programu pro výzkum a inovace EU HORIZONT 2020,  propojuje 27 evropských pracovišť. Jeho cílem je přispět k rozmanitosti pěstovaných plodin.  

Meteor Českého rozhlasu byl 6. 11. 2021 věnován genetickým modifikacím. Hostem pořadu byl kolega Aleš Pečinka z naší laboratoře.

Omlouváme se, ale kvůli novým vládním opatřením tuto akci rušíme. Děkujeme za pochopení.  

Geneticky modifikované plodiny: Naděje nebo hrozba?   Jaká je budoucnost geneticky modifikovaných rostlin? Pomohou zajistit dostatek kvalitních potravin pro budoucí generace? Co jsou vlastně GM plodiny? Mohou způsobovat zdravotní problémy, nebo naopak našemu zdraví pomoci? Na tyto a mnoho dalších otázek budeme hledat odpovědi v panelové diskusi s výjimečnými hosty. Diskuse se exkluzivně zúčastní předsedkyně AV ČR prof. Eva Zažímalová . . .

Film, bojovou hru a ochutnávku dobrot z celého světa mohli zažít v Olomouci školáci i pedagogové. Akce, která se konala 13. 10. 2021 v olomoucké Pevnosti poznání Univerzity Palackého, byla zaměřená na Fairtrade, tedy na férový obchod. 

Funkci nově objeveného genu, který ovlivňuje tvorbu a kvalitu semen, objasnili jako první na světě vědci z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR). Mohou si tak přičíst další významný úspěch, který může pomoci při šlechtění kvalitnějších a odolnějších zemědělských plodin. Na výzkumu, o kterém informuje prestižní časopis Plant Cell, se podíleli také španělští odborníci z Complutense University of Madrid. . . .