Novinky

Když média obletěla zpráva, že se českým vědcům podařilo zobrazit chromozom v přirozeném stavu, často se sdělení redukovalo na úspěch brněnského pracoviště AV ČR, které vyvinulo inovativní zobrazovací metodu A-ESEM. S návrhem využít ji pro studium chromozomů ale přišel Jaroslav Doležel z Olomouce, který se studiu chromozomů věnuje celý svůj profesní život.

Na výstavě Flora Olomouc – Hortikomplex uvidíte prezentaci špičkových zemědělských výpěstků od českých a moravských producentů ovoce a zeleniny.

Nové biotechnologie, využití netradičních plodin i systém výstrah reagujících na změnu klimatu. Tyto a další úspěchy si připisují vědci z devíti pracovišť Akademie věd ČR, kteří se snaží přispět k zajištění dostatku potravin pro lidstvo. Pět let úspěšně spolupracovali ve výzkumném programu Potraviny pro budoucnost Strategie AV21. Výsledky, kterých dosáhli, představí na stejnojmenné konferenci 16. září 2024 od 14 hodin v budově Akademie . . .

Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin Ústavu experimentální botaniky AV ČR pořádá 10. září od 9 hodin v Olomouci minisympozium, na kterém budou přednášet významní světoví odborníci zabývající se genomikou rostlin.

Mimořádný objev se podařil vědcům z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR. Ve spolupráci s německými kolegy z Leibniz Institute of Plant Genetics and Crop Plant Research identifikovali u rostliny čirok pyl s mimořádnými vlastnostmi. Výzkum by v budoucnu mohl pomoci se šlechtěním odolnějších zemědělských plodin. O objevu informuje prestižní časopis The New Phytologist.  

Stanoviště se soutěžními úkoly, interaktivní prohlídku laboratoře i několik pokusů si dnes mohli vyzkoušet malí přírodovědci ze Science campu Pevnosti poznání, kteří navštívili olomoucké pracoviště. Atmosféra byla skvělá!

Jako první na světě zobrazili celý chromozom v přirozeném stavu. Vědcům z Ústavu přístrojové techniky AV ČR ve spolupráci s Ústavem experimentální botaniky AV ČR se díky revoluční metodě podařilo to, o co se pokoušeli experti nejprestižnějších laboratoří.  Odhalení povrchové struktury chromozomu s různými miniaturními výběžky a prostorově uspořádanými smyčkami vláken může v budoucnu ovlivnit například medicínu nebo zemědělství. Nová . . .

Objev, který zřejmě přepíše učebnice biologie. Čeští vědci jako první na světě zobrazili pod elektronovým mikroskopem celý povrch chromozomu rostliny v přirozeném stavu. Ukázalo se, že vypadá jinak, než se předpokládalo.    

Na produkci a spotřebu potravin se zaměří letošní festival Země na talíři, který v Olomouci připravují s ostatními organizátory vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd. Uskuteční se v úterý 16. července v prostorách Pevnosti poznání.

Veletr vědy, největší vědecká akce v České republice se konala od čtvrtka 8. do soboty 10. června 2023 v areálu PVA EXPO PRAHA v Letňanech. Prezentovalo na ní více než 100 vědeckých pracovišť, firem i science center. Doprovodný program nabídl přednášky, workshopy, panelové diskuze i podcast naživo. Třídenní akci pořádala Akademie věd ČR. Vstup byl zdarma.

Dostatek potravin pro stále více lidí je v době extrémního počasí zásadní výzvou současnosti. Jedno z řešení nabízí sama příroda. O víkendu bude v Česku více než sto rostlinných genetiků a molekulárních biologů z celého světa diskutovat o fungování genomu rostlin a nových možnostech jeho úprav. Akci pořádá Ústav experimentální botaniky AV ČR od 16. do 19. června.  

Čeští a norští výzkumníci společně hledají ideální složení vícedruhových směsí pícnin, které by si lépe poradily se změnou klimatu. Kvůli zvýšení průměrné teploty a častějšímu  výskytu extrémních jevů (především letní periody sucha a horka) je nutné přizpůsobit strategie šlechtění pícnin tak, aby v budoucnosti nedocházelo k výraznému snížení jejich výnosů.  

Poslanci Evropského parlamentu v únoru schválili návrh Evropské komise, který je prvním krokem ke zmírnění přísných pravidel pro takzvanou genetickou modifikaci organismů na území EU. V analýze popisujeme důležité souvislosti i samotnou techniku genetické modifikace.

Evropským parlamentem prošel návrh na zmírnění pravidel pro používání geneticky modifikovaných plodin. Pokud ho schválí i Evropská rada, Unie podle genetika Aleše Pečinky přestane „dobrovolně zaostávat“.

Usnadnit a zrychlit zavádění výsledků výzkumu genetických úprav zemědělských plodin do šlechtění odrůd, jež budou odolnější například vůči suchu, vysokým teplotám či škůdcům, má pomoci meziresortní rada pro genetiku a genomiku.