Novinky

Otevřeli jsme unikátní sekvenační centrum
 V tuzemsku ojedinělou laboratoř pro sekvenování DNA, tedy čtení dědičné informace rostlin, vybudovalo Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH), které sdružuje výzkumné týmy Univerzity Palackého a olomouckých pracovišť Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, v.v.i. a Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i. Slavnostní otevření laboratoře se uskutečnilo dnes u příležitosti zahájení mezinárodní konference Plant . . .
Aleš Pečinka rozebírá v magazínu Česká věda genetické . . .
V červnovém vydání video magazínu Akademie věd ČR vystupuje náš kolega Aleš Pečinka. Přímo v laboratoři objasňuje, co jsou to genetické modifikace a co nám mohou přinést. Video si můžete pustit ZDE. 
Den fascinace rostlinami jsme oslavili v Botanické . . .
Připravili jsme si zajímavý program pro malé i velké návštěvníky, kteří dorazili navzdory nepřízni počasí. Mohli si vyzkoušet izolaci DNA z jahody, poznávání jedovatých a jedlých rostlin, koření a bylinek, vzít do rukou pipety nebo si poskládat chromozomy. 
Prof. Jaroslav Doležel přednášel v Praze o programu . . .
S konkrétními výsledky osmnácti programů Strategie AV21 se mohli seznámit účastníci konference, která se uskutečnila v sídle Akademie věd ČR ve dnech 16. až 17. května.    
V Olomouci oslavíme Den fascinace rostlinami
22. květen je Den fascinace rostlinami.  Tato celosvětová akce, která se koná pod hlavičkou Evropské organizace rostlinných věd (EPSO), si klade za cíl přiblížit lidem úžasný svět rostlin. Letos se do oslav poprvé zapojí i náš tým z Ústavu experimentání botaniky.  
Nositel Akademické prémie Jaroslav Doležel přednášel o . . .
V uplynulých šesti letech čerpali největší vědecký grant v Česku, Akademickou prémii, nyní představili své výsledky. Genetik Jaroslav Doležel, který se svým týmem rozluštil genom pšenice, a astronom Pavel Spurný, který podstatně rozšířil českou část Evropské bolidové sítě, vystoupili 7. března v Akademii věd ČR se svými přednáškami. 
Olomoucký výzkum vlivu klimatických změn na rostliny . . .
Pranav Sahu, vědec z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) byl v Indii oceněn za výzkum rostlin a jejich reakcí na změny klimatu. Jeho práce získala druhé místo na sympoziu Evropské molekulárně- biologické organizace (EMBO), které se konalo 15. - 17. dubna v Dillí.  
Aplikační laboratoř pro zemědělský výzkum je zařazena . . .
Aplikační laboratoř pro zemědělský výzkum je prvním pracovištěm Akademie věd, které propojuje vědce se šlechtiteli a zemědělci. Byla založena v rámci programu Potraviny pro budoucnost Strategie AV21 v únoru 2017 a provozuje ji Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin Ústavu experimentální botaniky AV ČR, v. v. i., v Olomouci. 
Genové editace pro poslance bez poslanců
Genové editace, ve zkratce GE. Revoluční objev, který se jistě dříve či později dočká Nobelovy ceny. Případné „později“ však nebude způsobeno dodatečnými pochybnostmi o jeho významu, ale zejména výsledkem patentových řízení o prioritách týmů, které k vypracování klíčové technologie přispěly.
Akademie věd ČR: Andrewa Feustela přivítala olomoucká . . .
Jak přispívá kosmický výzkum k rozvoji vědy a techniky a jaký je každodenní život na Mezinárodní vesmírné stanici? I na tyto otázky odpovídal americký astronaut Andrew Feustel v Olomouci, na další zastávce své cesty po České republice.
Akademie věd ČR: Odborníci hovořili o potenciálu a . . .
Představují geneticky modifikované organismy (GMO) pro lidstvo příležitost, nebo dokonce nezbytnost? Liší se v něčem takové plodiny od rostlin vzniklých tradičním šlechtěním či přirozeným vývojem? Obnáší jejich pěstování nějaká rizika? Odpovědi na tyto a další otázky hledala odborná konference, která proběhla ve čtvrtek 3. dubna v Sále státních aktů Poslanecké sněmovny.
Český rozhlas: Jak omezit herbicidy? Plevel pomůžou . . .
Španělští vědci zmapovali, kde se v úrodě pšenice šíří planý oves jalový, jeden z nejagresivnějších plevelů na světě. Věděli, že nové rostlinky plevele se objevují vždy vedle původních. Hledali je s pomocí satelitů nebo dronů. Signál GPS v zemědělských strojích pak umožnil postříkat pole herbicidy jen tam, kde to bylo třeba.
Akademie věd ČR: Geneticky upravené plodiny mohou . . .
Bezlepková pšenice pro celiaky nebo tzv. zlatá rýže obohacená provitaminem A, která by mohla zabránit oslepnutí tisíců dětí v rozvojových zemích… Nejen tyto ale i další druhy geneticky upravených plodin jsou možnými potravinami budoucnosti. 
Konference Rizika a potenciál genového editování
Zveme vás na konferenci "Rizika a potenciál genového editování", která se uskuteční 3. dubna 2019 od 14:00  v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.   
Přednáška Aleše Pečinky o genetických modifikacích . . .
Přednáška o genetických modifikacích rostlin, která se uskutečnila 18. 3. 2019 v Akademii věd ČR vzbudila velkou pozornost veřejnost  
123456789