Novinky

Proč bychom se neměli bát GMO? A jakou roli hraje šlechtění rostlin v době klimatické změny? Hostem podcastu Luďka Niedermayera byl český genetik David Kopecký z Ústavu experimentální botaniky.

Olomoucké pracoviště Ústavu experimentální botaniky přivítalo účastníky letního Science campu pořádaného Pevností poznání.

Naši vědci připravili pro děti z Science campu Pevnosti poznání interaktivní dopoledne plné vědy a pokusů. ÚEB tím potvrzuje, že popularizace vědy a přibližování výzkumu veřejnosti patří mezi jeho priority.

Mezinárodní úspěch slaví vědci našeho pracoviště a Ústavu přístrojové techniky, kteří zkoumali chromozomy pomocí moderní elektronové mikroskopie a umělé inteligence. O jejich práci informuje článek renomovaného časopisu Microscopy and Microanalysis, který je distribuován na téměř všechna mikroskopická pracoviště po celém světě. I proto jde o skvělou vizitku české vědy v mezinárodním měřítku.

Přednáška „Jsme připraveni získávat plodiny nové generace genetickými modifikacemi?“, která se uskutečnila 6. června 2025 v rámci programu Science Point na Veletrhu vědy v Praze, zaznamenala velký úspěch a přilákala početné publikum.

Festival Země na talíři se letos zaměřil na téma produkce a spotřeby potravin. Hlavním motivem byla semínka a jejich význam pro udržitelné zemědělství i odolnost potravinového systému.

Slova jako „GMO“ či „genetická modifikace“ v lidech často vyvolávají obavy. Přitom jde o technologie, které mohou hrát klíčovou roli v naší budoucnosti, a to v době, kdy čelíme klimatické změně, rostoucí populaci a tlaku na udržitelnost.

David Kopecký chtěl být učitelem biologie, ale bude z něj prezident Evropské asociace pro výzkum a šlechtění rostlin. Čím uživíme lidstvo? A jak budou vypadat rostliny budoucnosti?

Koordinovat a podporovat výzkum a vývoj ve vědních oblastech, které mají zásadní dopad na udržitelnost zemědělské produkce a na zdravotní stav obyvatelstva - to je hlavní cíl Meziresortní rady pro genetiku a genomiku, kterou ustanovila ministerstva zemědělství a zdravotnictví.

David Kopecký chtěl být učitelem biologie, ale bude z něj prezident Evropské asociace pro výzkum a šlechtění rostlin. Čím uživíme lidstvo? A jak budou vypadat rostliny budoucnosti? 

Ve čtvrtek 6. března navštívili naši laboratoř studenti semináře Molekulární biologie a genetiky z Gymnázia Rožnov pod Radhoštěm. Cílem exkurze bylo nejenom umožnit nadšeným mladým biologům nahlédnout do prostředí vědeckého výzkumu, ale také seznámit je s metodami, které jsou každodenním nástrojem našich molekulárních biologů.

Desítky tisíc druhů rostlin jsou jedlé, pěstujeme jich ale jen pár set. Vědci se teď snaží kultivovat nové kvůli změně klimatu. K úspěšnému zdomácnění rostlin před 12 tisíci lety přispěly chutné plody a schopnost růst na poli.

Vědci z Ústavu experimentální botaniky AV ČR identifikovali nové DNA markery, které usnadní šlechtění třešní.

David Kopecký z Ústavu experimentální botaniky AV ČR se od letoška stal historicky prvním Čechem v nejužším vedení Evropské asociace pro výzkum a šlechtění rostlin EUCARPIA. Organizace sdružuje na tisíc vědců a šlechtitelů z celého světa a podporuje jejich spolupráci, čímž přispívá ke šlechtění odolnějších rostlin. Jakým směrem se má asociace rozvíjet a jak si stojí Evropa v oboru? Proč a jak bychom měli podporovat mladou badatelskou . . .

DNA chromozomu Y u silenky širolisté, kvetoucí rostliny, která má podobně jako lidé oddělená pohlaví, rozluštil mezinárodní tým s významnou účastí českých vědců. V aktuálním vydání časopisu Science badatelé popsali vznik a další evoluci chromozomu Y, který je u této rostliny nebývale velký.